Protiskluznost podešve nelze řešit obecně, ale vždy pro konkrétní povrch, na kterém je protiskluznost požadována. Při výběru boty si musíme nejprve ujasnit, v jakém terénu se budeme převážně pohybovat, a tomu přizpůsobit svůj výběr vhodné obuvi.
Pro členité kamenité povrchy se protiskluznost řeší hlubokým vzorkem běhounu a tvrdší pryžovou směsí. Tvrdší směs znamená menší obrus, tedy delší životnost profilu, a protiskluznost se řeší tím, že hluboký vzorek s tuhými gumovými bloky zapadá do výstupků terénu, jako do sebe zapadají ozubená kola. Taková podešev zajišťuje protiskluznost i v terénu, do kterého je schopna se zabořit, třeba do bláta nebo sněhu. Na oblých mokrých kamenech ovšem klouže.
Na vlhké kameny, obecně na mokré hladké povrchy, je obecně vhodnější mělčí vzorek z měkčí pryžové směsi. To jsou například podešve ATC obuvi či podešve pro trail running a nordic walking. Měkčí pryžová směs ovšem znamená větší obrus a tedy kratší životnost profilu.
Pokud požadujeme protiskluznost na ledu, ukazují se jako nejvhodnější podešve s příměsí kevlarových vláken. Ukázkou může jak podešve LOWA G3, tak i VIBRAM ARCTIC GRIP (pryž je na obrázku černá, kevlarová vlákna modrá).
Životnost pryžového běhounu se testuje podle ISO 4649 jako úbytek hmotnosti zkušebního vzorku při definovaném obrušování. LOWA kontroluje i v tomto ohledu kvalitu běhounů od všech dodavatelů.
Závěr:
Čím tvrdší je pryžová směs běhounu podešve, tím delší je životnost vzorku podešve, ale současně má taková podešev horší adhezní vlastnosti na hladkých mokrých površích (více klouže). Opotřebení podešve nelze obvykle reklamovat jako záruční vadu.