Pokud sledujeme co nejnižší hmotnost a maximální skladnost, musíme sáhnout po nejkvalitnějším husím peří 95:5 (přibližně 800 cuin) nebo 97:3 (přibližně 900 cuin). Použití peří 97:3 je však možné jen pro extrémně lehké krycí látky, aby velmi malý obsah brček byl schopen komoru po stlačení zase „nafouknout“. Takovou látkou jsou nylonové ripstopy NTN japonské firmy Toray (NTN = Next to Nothing, nejlehčí z nich je nylonový kalandrovaný ripstop NTN 0.2 s vlákny 7/7 den, tkanina má měrnou hmotnost 19,8 g/m2). Při použití husího peří s plnivostí 700-800 cuin se obvykle užívají nylonové ripstopy s měrnou hmotností 24-34 g/m2 (např. NTN, Softex Micro, Pertex apod.)
Plnivost téměř neovlivňuje tepelně izolační vlastnosti, tedy tepelný odpor péřové vrstvy. To je vcelku pochopitelné, protože jak už jsme zmínili, to co izoluje, není peří, ale vzduch. Pro tepelně izolační schopnost izolační vrstvy je zcela rozhodující její tloušťka. Pokud máme ušitý spací pytel bez peří, jednotlivé komory spacího pytle mají konstantní objem. Ať ho naplníme jakýmkoli peřím, jeho tepelná pohoda se bude lišit jen velmi nepatrně, izolační schopnost bude dána tloušťkou izolační vrstvy a ta musí být při optimálním naplnění vždy stejná, daná rozměrem komor. Použijeme-li peří s vyšší plnivostí, bude nám k optimálnímu naplnění stejného objemu stačit menší hmotnost peří a výsledná hmotnost pytle bude nižší, rovněž pytel díky většímu podílu prachového peří bude skladnější. Čili čím lepší peří používám, tím je spací pytel lehčí a má menší sbalený objem.
Cena peří roste velmi výrazně s jeho kvalitou, a tak musíme vždy zvažovat, kolik za úsporu hmotnosti a objemu chceme zaplatit.
Závěrem si ukážeme, co nám pokrok v textilních materiálech a kvalitní peří umožňují. Nejlehčí třísezonní spací pytel na světě se jmenuje PASSION FIVE, vyrábí jej německá firma YETI, má hmotnost 690 g (velikost M, pro výšku postavy do 175 cm), kde péřová náplň (900 cuin) představuje 500 g, tkanina NTN 140 g (včetně kompresního obalu), oboustranný zip 44 g, stahovací šňůrky 6 g. Pro srovnání superlehký spací pytel KOTEKA 500 od české firmy Sir Joseph (náplň 500 g peří cuin 800, materiál Softex Micro) má pro velikost 170 cm hmotnost 830 g. Oba pytle nejsou parametrově úplně srovnatelné, 500 g peří cuin 800 nemá tloušťku náplně 500 g peří 900 cuin, rozdíl ve prospěch pytle PASSION FIVE jsou asi 2-3 °C v tepelné pohodě. Spací pytel PASSION FIVE je ovšem znatelně dražší.
Má smysl i uvést, že kvalitní třísezonní spací pytel s péřovou náplní cuin 600 má při velikosti 175 cm hmotnost asi 1.100 g a cena je proti pytli Koteka asi o 30% nižší. Z toho vidíme, že jak se blížíme fyzikální mezi, cena za řešení roste čím dál tím rychleji. Pro další zlepšování hmotnostních parametrů je z fyzikálního hlediska velice malý prostor. Vývoj by však měl přinést snížení ceny a zdokonalené výrobní technologie.
Pokud se vrátíme k těm nejlehčím výrobkům, komorově šitá péřová bunda s kapucí, přibližně stejné tloušťky izolační vrstvy jako uvedené superlehké spacáky, z materiálu NTN a s peřím 95:5, má v pánské velikosti L hmotnost 380 g. Asi by bylo vhodné se zde zmínit, jaké jsou vlastnosti materiálu NTN2. Jedná se o nylonový mikrovláknový kalandrovaný ripstop s vysokou hustotou tkaní. Materiál NTN2 má oproti starší variantě NTN zdokonalené provázání osnovy a útku při každém křížení, čehož se dosahuje technologií kalandrování (lze si představit jako žehlení horkými válci). Díky kalandrování je i povrch tkaniny vysoce hladký a kapky vody z něho snadno sklouznou. Tkanina je vysoce prodyšná, ale není vodonepropustná. Jako materiál pro spací pytel to není žádné kritické omezení, bunda se však v žádném případě nehodí do deště. Předpokládá se, že bude používána za mrazu a tedy v relativně suchém prostředí. Kromě komorově šité bundy lze ze superlehkého materiálu NTN mít i prošívaný péřový svetr s rukávy (210 g ve velikosti M), případně péřovou vestu (155 g ve velikosti M). Kombinace těchto tří produktů umožňuje optimalizovat izolační vrstvu, přitom celková hmotnost je extrémně nízká a rovněž nepatrné jsou i sbalené objemy. Takto koncipované oblečení se hodí do extrémních podmínek, například do výšek nad 7.000 m, když si veškerou výzbroj a výstroj neseme sami a nepoužíváme přídavný kyslík. Tato sestava oblečení byla testována poprvé Radkem Jarošem při jeho výstupu na Lhotse v roce 2011.
