Pro oblečení či spací pytle je doposud nejlepším izolačním materiálem přírodní peří. Oproti jakémukoli syntetickému materiálu je peří lehčí, skladnější a má vyšší tepelný odpor. To, co v péřové vrstvě izoluje je vzduch a peří pouze velmi účinným způsobem brání jeho proudění.
Nejlehčí je peří prachové, samo o sobě však není schopno zajistit roztažení izolačních komor po předchozím stlačení. K tomu slouží určitý podíl péřových brček, která mají funkci jakýchsi pružin. Podíl prachového peří a brček je významným znakem kvality peří. Druhým znakem kvality peří je takzvaná plnivost. Měří se jako objem, který zaujímá peří o určité hmotnosti. V metrické soustavě je jednotkou m3/kg, v praxi se však užívá anglosaská jednotka cuin, což je objem jedné unce peří v kubických palcích (cu in/oz = in3/oz).
Důležité je také, o jaké peří jde. Z chovných ptáků jsou zdrojem použitelného peří kachny a husy, z divokých ptáků pak kajka mořská (Somateria mollissima). Kachny i husy jsou chovány na maso a peří se získává při jejich porážce. Kajka mořská vystýlá prachovým peřím svá hnízda a peří se získává sběrem z kajčích hnízd.
Nejlevnější je peří kachní, neboť spotřeba kachního masa je výrazně vyšší než spotřeba masa husího. Nejdražší je pochopitelně peří kajčí, neboť sběrem lze získat jen omezené množství. Na světě je asi 1,5 milionů kajek a z jednoho hnízda lze za rok sebrat přibližně 15 g peří. Teoreticky by tedy bylo možné získat asi 11 tun peří, ale skutečně získané množství je nižší.
Nejlepší prachové kachní peří (90:10) má plnivost asi 600 cuin, husí peří podle podílů prachového peří 600 – 900 cuin, kajčí peří 800 – 1200 cuin.
Aby se peří v oblečení, dekách či spacím pytli nesesypávalo na jednu stranu, musí být izolační stěna pravidelně prošívána. V místech prošití však vzniká tepelný most. Proto se jednoduché prošívání používá jen u malých tlouštěk izolační stěny. Pokud chceme dosáhnout vyšší izolace, potřebujeme větší tloušťku izolační stěny a pak musíme použít takzvané komorové šití.
Komory podle tvaru označujeme jako H komory, S komory nebo V komory. Oblečení i spací pytle do extrémních podmínek musí být šity komorově, mnohdy i s více vrstvami komor nad sebou. Technologicky se komory plní peřím tak, že do komory zasuneme hadici plničky a peří dovnitř komory vžene stlačený vzduch. A to je hlavní úskalí toho, proč se neplní spací pytle a oblečení do extrémních mrazů kajčím peřím.
Kajka – samička vystýlá svá hnízda prachovým peřím, ovšem toto peří nesmí ve větru odletět. Proto kajčí peří má speciální vlastnost, že velmi dobře drží u sebe. Kdybychom plnili kajčí peří do válcových komor, seskupilo by se na jednom konci komory a zbytek komory by zůstal bez peří. Kajčí peří je třeba uzavřít v malých čtvercových komorách, což je technicky proveditelné jen u běžného prošívání. Proto se z kajčího peří dělají převážně luxusní přikrývky a módní oblečení.
Pokud sledujeme co nejnižší hmotnost a maximální skladnost, musíme sáhnout po nejkvalitnějším husím peří 95:5 (přibližně 800 cuin) nebo 97:3 (přibližně 900 cuin). Použití peří 97:3 je však možné jen pro extrémně lehké krycí látky, aby i malý obsah brček byl schopen komoru po stlačení zase „nafouknout“. Takovou látkou je materiál japonské firmy Toray NTN2 (nylonový kalandrovaný ripstop s vlákny 7/10 denier), který má měrnou hmotnost 19 g/m2. Při použití husího peří 95:5 (800 cuin) se obvykle užívají mikrovláknové ripstopy s měrnou hmotností 28-34 g/m2 (napři Softex Micro, Pertex apod.)
Plnivost téměř neovlivňuje tepelně izolační vlastnosti, přesně tepelný odpor péřové vrstvy. To je vcelku pochopitelné, protože jak už jsme zmínili, to co izoluje, není peří, ale vzduch. Pro tepelně izolační schopnost izolační vrstvy je zcela rozhodující její tloušťka. Pokud máme ušitý spací pytel bez peří, jednotlivé komory spacího pytle mají konstantní objem. Ať ho naplníme jakýmkoli peřím, jeho tepelná pohoda se bude lišit jen velmi nepatrně, izolační schopnost bude dána tloušťkou izolační vrstvy a ta musí být při optimálním naplnění vždy stejná, daná rozměrem komor. Použijeme-li peří s vyšší plnivostí, bude nám k optimálnímu naplnění stejného objemu stačit menší hmotnost peří a výsledná hmotnost pytle bude nižší, rovněž pytel díky většímu podílu prachového peří bude skladnější. Čili čím lepší peří používám, tím je spací pytel lehčí a má menší sbalený objem.