Pro skladnost je nejvýhodnější, pokud můžeme vzduch z izolační vrstvy jakoby vyfouknout. Porovnáme-li samonafukovací matraci s klasickou nafukovací matrací, při stejné tloušťce lépe izoluje samonafukovací matrace, neboť vzduch se nachází v malých komůrkách polyuretanové pěny a jeho proudění je výrazně omezeno, zatímco v klasické nafukovací matraci vzduch v relativně rozsáhlých vzduchových komorách proudí. Na druhé straně jsou nafukovací matrace obvykle konstruovány silnější. Samonafukovací matrace s pěnou bez odlehčovacích otvorů pochopitelně izolují lépe než samonafukovací matrace s odlehčovacími komorami.
U oblečení či spacího pytle je doposud nejlepším řešením péřová izolační vrstva. Oproti jakémukoli syntetickému materiálu je peří lehčí, skladnější a má vyšší tepelný odpor. Opět to, co v péřové vrstvě izoluje je vzduchem a peří pouze velmi účinným způsobem brání jeho proudění.
Nejlehčí je peří prachové, samo o sobě však není schopno zajistit roztažení izolačních komor po předchozím stlačení. K tomu slouží určitý podíl péřových brček, která mají funkci jakýchsi pružin. Podíl prachového peří a brček je významným znakem kvality peří. Druhým znakem kvality peří je takzvaná plnivost. Měří se jako objem, který zaujímá peří o určité hmotnosti. V metrické soustavě je jednotkou m3/kg, v praxi se však užívá anglosaská jednotka cuin, což je objem jedné unce peří v kubických palcích (cu in/oz = in3/oz).
Důležité je také, o jaké peří jde. Z chovných ptáků jsou zdrojem použitelného peří kachny a husy, z divokých pak kajka mořská (Somateria mollissima).
Kachny i husy jsou chovány na maso a peří se získává při jejich porážce. Kajka mořská vystýlá prachovým peřím svá hnízda a peří se získává sběrem z kajčích hnízd. Nejlevnější je peří kachní, neboť produkce kachního masa je výrazně vyšší než u masa husího. Nejdražší je pochopitelně peří kajčí, neboť sběrem se získá pouze několik tun peří ročně. (Na světě žije asi 1,5 milionů kajek a z jednoho hnízda lze za rok sebrat přibližně 15 g peří. Teoreticky by tedy bylo možné získat asi 11 tun peří, ale skutečně získané množství je nižší).
Nejlepší kachní peří s poměrem prachové složky a brček 90:10 má plnivost asi 600 cuin, husí peří podle podílů prachového peří 600 – 1000 cuin, kajčí peří 800 – 1200 cuin.
Aby se peří v oblečení, dekách či spacím pytli nesesypávalo na jednu stranu, musí být izolační stěna pravidelně prošívána. V místech prošití však vzniká tepelný most. Proto se jednoduché prošívání používá jen u malých tlouštěk izolační stěny. Pokud chceme dosáhnout vyšší izolace a máme větší tloušťku izolační stěny, musíme použít takzvané komorové šití. Tyto komory podle tvaru označujeme jako H komory, S komory nebo V komory. Oblečení i spací pytle do extrémních podmínek musí být šity komorově, mnohdy i s více vrstvami komor nad sebou.
Technologicky se komory plní peřím tak, že do komory zasuneme hadici plničky a peří dovnitř komory vžene stlačený vzduch. A to je hlavní úskalí toho, proč se neplní spací pytle a oblečení do extrémních mrazů kajčím peřím.
Jak již bylo uvedeno dříve, kajka – samička vystýlá své hnízdo prachovým peřím, ovšem toto peří nesmí ve větru odletět. Proto kajčí peří má speciální vlastnost, že jednotlivá pírka velmi dobře drží u sebe. Kdybychom plnili kajčí peří do válcových komor, seskupilo by se na jednom konci komory a zbytek komory by zůstal bez peří. Kajčí peří je třeba uzavřít v malých čtvercových komorách, což je technicky proveditelné jen u běžného („studeného“) prošívání. Proto se z kajčího peří dělají převážně luxusní přikrývky a módní oblečení.